Greka

Asi nikdo nebude rozporovat, že jsme v posledních desetiletích svÄ›dky znaÄného vÄ›deckého pokroku. Máme vÄ›ci, o kterých se nám dříve ani nezbylo, a dokážeme prozkoumat dříve neprozkoumatelné. Jako příklad lze uvést tÅ™eba první fotografii Äerné díry, případnÄ› objev Higgsova bosonu. To vÅ¡e následnÄ› slouží k vytváření nových technologií, které nám usnadňují život.

 

 

Mnozí vÅ¡ak tvrdí, že se v souÄasnosti odehrává až příliÅ¡ rychlým tempem, a že nad ním ztrácíme kontrolu. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, ano, nÄ›co objevíme, avÅ¡ak nejsme schopni plnÄ› docenit důsledky, které tento objev bude mít. To samozÅ™ejmÄ› není ve svÄ›tÄ› vÄ›dy nic nového. Když Alfred Nobel vynalezl dynamit, pÅ™edstavoval si jeho využití v hornictví a pÅ™i dolování. Nenapadlo je, že jej modifikují na zbraň, která bude zabíjet nevinné lidi.

 

Zde si vÅ¡ak musíme uvÄ›domit, že rychlý vÄ›decký pokrok je ve skuteÄnosti nÄ›co, co potÅ™ebujeme. Dnes mnohem více, než kdy jindy, vzhledem k hrozbám, které pÅ™edstavují globální zmÄ›ny klimatu. NeboÅ¥ pouze pomocí vÄ›dy dokážeme pÅ™ijít na to, jak jejich dopady alespoň zmírnit dříve, než bude pozdÄ›.

 

 

Také nesmíme zapomenout, že náš Äas na této planetÄ› je omezený. I kdybychom se nÄ›jakým zázrakem vyhnuli dopadu asteroidu, výbuchu supervulkánu, jaderné válce Äi kterékoliv z dalších pohrom, které by mohly lidstvo zniÄit, stále je tu Slunce, které nás v budoucnu (pravda, hodnÄ› vzdáleném budoucnu) zniÄí. Pokud tedy chceme pÅ™ežít, musíme být schopni najít si nový domov.

 

K tomu máme bohužel dnes stále jeÅ¡tÄ› daleko. Koneckonců jsme doposud nezvládli ani meziplanetární lety s lidskou posádkou, o tÄ›ch mezihvÄ›zdných ani nemluvÄ›. RozhodnÄ› bychom tedy mÄ›li být vdÄ›Äni za každý objev, který vÄ›dci udÄ›lají, neboÅ¥ nás posunuje o krok blíže k záchranÄ›. Ano, ta se bude s nejvÄ›tší pravdÄ›podobností týkat až naÅ¡ich hodnÄ› vzdálených potomků, to vÅ¡ak neznamená, že bychom se jim nemÄ›li snažit dát základ, na kterém mohou stavÄ›t.