Asi nikdo nebude rozporovat, že jsme v poslednÃch desetiletÃch svÄ›dky znaÄného vÄ›deckého pokroku. Máme vÄ›ci, o kterých se nám dÅ™Ãve ani nezbylo, a dokážeme prozkoumat dÅ™Ãve neprozkoumatelné. Jako pÅ™Ãklad lze uvést tÅ™eba prvnà fotografii Äerné dÃry, pÅ™ÃpadnÄ› objev Higgsova bosonu. To vÅ¡e následnÄ› sloužà k vytvářenà nových technologiÃ, které nám usnadňujà život.
Â
Â
Mnozà vÅ¡ak tvrdÃ, že se v souÄasnosti odehrává až pÅ™ÃliÅ¡ rychlým tempem, a že nad nÃm ztrácÃme kontrolu. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, ano, nÄ›co objevÃme, avÅ¡ak nejsme schopni plnÄ› docenit důsledky, které tento objev bude mÃt. To samozÅ™ejmÄ› nenà ve svÄ›tÄ› vÄ›dy nic nového. Když Alfred Nobel vynalezl dynamit, pÅ™edstavoval si jeho využità v hornictvà a pÅ™i dolovánÃ. Nenapadlo je, že jej modifikujà na zbraň, která bude zabÃjet nevinné lidi.
Â
Zde si vÅ¡ak musÃme uvÄ›domit, že rychlý vÄ›decký pokrok je ve skuteÄnosti nÄ›co, co potÅ™ebujeme. Dnes mnohem vÃce, než kdy jindy, vzhledem k hrozbám, které pÅ™edstavujà globálnà zmÄ›ny klimatu. NeboÅ¥ pouze pomocà vÄ›dy dokážeme pÅ™ijÃt na to, jak jejich dopady alespoň zmÃrnit dÅ™Ãve, než bude pozdÄ›.
Â
Â
Také nesmÃme zapomenout, že náš Äas na této planetÄ› je omezený. I kdybychom se nÄ›jakým zázrakem vyhnuli dopadu asteroidu, výbuchu supervulkánu, jaderné válce Äi kterékoliv z dalÅ¡Ãch pohrom, které by mohly lidstvo zniÄit, stále je tu Slunce, které nás v budoucnu (pravda, hodnÄ› vzdáleném budoucnu) zniÄÃ. Pokud tedy chceme pÅ™ežÃt, musÃme být schopni najÃt si nový domov.
Â
K tomu máme bohužel dnes stále jeÅ¡tÄ› daleko. Koneckonců jsme doposud nezvládli ani meziplanetárnà lety s lidskou posádkou, o tÄ›ch mezihvÄ›zdných ani nemluvÄ›. RozhodnÄ› bychom tedy mÄ›li být vdÄ›Äni za každý objev, který vÄ›dci udÄ›lajÃ, neboÅ¥ nás posunuje o krok blÞe k záchranÄ›. Ano, ta se bude s nejvÄ›tÅ¡Ã pravdÄ›podobnostà týkat až naÅ¡ich hodnÄ› vzdálených potomků, to vÅ¡ak neznamená, že bychom se jim nemÄ›li snažit dát základ, na kterém mohou stavÄ›t.